Fikce spokojenosti

Fikce spokojenosti

Toužíme po krásném, bezstarostném a spokojeném životě. Dokonce existují možnosti, jak takovou fikci prožít. Pojďme se na ni společně podívat …

Můžeme si například objednat zájezd k moři. Nejlépe „all inclusive“. Postarají se o nás, dostaneme najíst, co hrdlo ráčí a i více. A dostaneme i napít, co napít, klidně můžeme od rána do večera chlastat.

Aby toho nebylo málo, díváme se na polonahé ženy či krásně urostlé muže. Někteří se před námi i předvádí. Je pro nás připraven program, zábava. Co víc může chybět ke spokojenosti?

Nic přeci. Šťastní a spokojení lidé takto tráví alespoň dovolenou. Ti „úspěšnější“ prožijí takto celý život, nebo aspoň jeho část.Už jen chybí nějaká ta skrytá přání.

Spokojenost a utrpení

Jsou ti lidé opravdu spokojeni? Zkuste se jim podívat do tváře, když si myslí, že se nikdo nedívá. Stále stejný útrpný výraz. Jen málo nadšení, životní radosti a spokojenosti. Když se zeptáte, řeknou, že jsou to nejlepší dny jejich života. Je to jen fikce spokojenosti, každý běžný člověk přeci musí být v takové prostředí spokojený.

Je tu ale jedna skupina lidí, kteří spokojeností září. Jsou to děti. Hrají si, poznávají nové prostředí, užívají si zážitky a seznamují se. Žijí prostě přítomným okamžikem. Dospělí je povětšinou nechávají být.

Rozpor

Všimli jste si, že dospělí prožívají rozpor mezi tím, jak by se měli nebo chtěli mít a mezi skutečnými pocity?

Máte pocit, že snad naznačuji, že by lidé neměli jezdit na dovolenou a snažit se užívat si? Jestli ano, asi se mnou nesouhlasíte. Je přeci třeba si odpočinout. Nebo mám stále chodit do práce?

Zajisté to tak můžete vnímat. já se však především snažím upozornit a ukázat na rozpor, který v sobě lidé prožívají. Většina dospělých takové rozpory prožívá. Všimnout si takového rozporu může být prvním krokem na cestě sebepoznáním.

Napsat komentář